Zdeněk Chvalovský (*1923, Libáň)

Václav Ječný (*1919, Dolní Bousov)

Josef Berounský (*1950, Kopidlno)

Vladimír Bílek (*1921, Vojice)

Ladislav Drahoňovský (*1920, Troskovice)

Zdenka Řídká (*1926, Jičín)

Zdeňka Černá (*1916, Hořice)

Lidmila Mešejdová (*1902, Praha)

František Tůma (*1920, Vrbice)

Anna Horáčková (*1911, Vysoké Veselí)

Lubomír Straka (*1953, Osenice)

Josef Cerman (*1916, Češov)

Otto Kačerovský (*1920, Přepeře)

Emilie Horáková (*1909, Vlčí Pole)

Květuše Vyčítalová (*1921, Žeretice)

Lékárenská pohotovost od 30.7. do 6.8.1999

Po-Pá: 17.00 - 21.00 hod.
Sobota: 12.00 - 17.00 hod.
Neděle: 9.00 - 17.00 hod.
Svátek: 9.00 - 13.00 hod.

Lékárny:

T - Tylova ulice tel. 21659
H - Husova ulice tel. 522073
A - Aut. nádraží tel. 524944
N - Nové Město tel. 24505

Pá 30. července 1999 H
So 31. července 1999 T
Ne 1. července 1999 T
Po 2. července 1999 H
Út 3. července 1999 T
St 4. července 1999 T
Čt 5. července 1999 N
Pá 6. července 1999 H

Víkendová inspirace šéfkuchaře Zdeňka

1 kuře, 100 g másla nebo rostlinného tuku, 1 dl bílého vína, 1/4 l slepičího bujónu z kostky, 1 až 2 bobkové listy, sůl, pepř, 3 kostky cukru, 2 cibule, 3 citróny.

Kuře dáme do patřičně velkého pekáčku se silnějším dnem a na tuku ho opečeme. Potom kuře přelijeme bílým vínem a bujónem, přidáme bobkový list, sůl, pepř, cukr, oloupanou, na tenké proužky nakrájenou cibuli a horkou vodou dobře omyté a na čtvrtky nakrájené citróny. Přikryté vše dusíme na mírném ohni asi jednu hodinu. Během dušení kuře občas obracíme. Jestliže je šťáva ke konci tepelné úpravy příliš řídká, sejmeme poklici a necháme ji trochu zasmahnout. Takto upravené kuře podáváme s rýží.

Dobrou chuť

GYNEKOLOG: ženský lékař o prázdninách

První problém snad ani není chorobou. Když se ve dveřích naší ambulance objeví první žena, žádající přivolání, oddálení či nejlépe rovnou zrušení menstruace, je jasné, že léto je opravdu za dveřmi. Je až s podivem, jak termín měsíčků často koreluje s termínem vysněné dovolené. Nevím, jestli to zachytil pan Murphy ve svých zákonech. Za zvážení by to určitě stálo.

Tedy stručně. Zkrátit menstruační cyklus se nám příliš nedaří. Jedinou možností je proto odsunutí menstruace. V tom případě mají velkou výhodu pacientky, užívající hormonální antikoncepci. Úpravou užívacího schématu lze provést požadovaný posun. Ostatní ženy musí užívat hormonální tabletky s dostatečným předstihem. Není to úplně bez rizika. Opatrnosti je třeba hlavně u starších žen, kuřaček a pacientek s jaterním onemocněním. Musím také připomenout, že posun menstruačního cyklu z důvodu dovolené by v žádném případě neměl být hrazen z prostředků zdravotního pojištění.

V letním období vždy pozorujeme větší výskyt zánětů pochvy spojených s výtokem. Zvláště v době, kdy se lidé vzhledem k vysokým teplotám stěhují na břehy koupališť, rybníků či řek. Příčina je poměrně jasná. Najít v Čechách opravdu čistou vodu dá v létě někdy dost práce. Experimentátorům radím. Zkuste si dát kapku rybniční vody pod objektiv školního mikroskopu! Ženám, které mají k zánětům sklon, doporučuji. Rozmyslete si, do jaké vody lezete! Když není zbytí, používejte při koupání tampóny.

Těžkou zkouškou jsou letní vedra pro těhotné ženy. Zvlášť pokud jim na léto vyjde konec gravidity. Více než ostatní lidé se musí chránit před přehřátím. Nutný je především dostatečný přísun tekutin. V letních vedrech alespoň tři litry denně. Vyloženě nevhodné je pro budoucí maminky opalování. Těhotenské hormony totiž ovlivňují rozložení tělesného pigmentu. Projevuje se to typickým tmavým pruhem od pupku ke stydké sponě, či tmavším zbarvením prsních bradavek. Tyto změny jsou vratné a po porodu vymizí. Po opalování však může dojít ke vzniku pigmentových skvrn na pokožce, které po porodu bývají zdrojem minimálně kosmetických problémů. Vzácně lze takové hyperpigmentace pozorovat i u žen užívajících hormonální antikoncepci. Pokud se vyskytnou, je vhodné uvažovat o změně preparátu.

Rozhodně jsem vám nechtěl tímto příspěvkem slunění a koupání zošklivit. A pokud jste při jeho čtení našly pro sebe alespoň něco užitečného, budu rád. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že trávit léto v ordinaci není rozhodně žádná slast. A už vůbec ne pro pacienta.

MUDr. Miloslav Skřivánek, gynekolog, sexuolog, GYN-TRIO Jičín, tel. 0433/24511

Stanoviště velkoobjemových kontejnerů

Kontejnery slouží pouze pro ukládání domovního odpadu, který z důvodů rozměrů a množství po nárazových úklidech nelze uložit do klasických popelnic. Tyto kontejnery nejsou určeny pro použití organizacím a podnikatelům! Kontejner je v uvedený den přistaven vždy přibližně od 14.00 do 18.00 hodin.

(red)

2.8. 1999 (pondělí) - Lidické náměstí (Veselka). 3.8. 1999 (úterý) - Šrámkova ulice. 4.8. 1999 (středa) - Libosad (Sedličky). 5.8. 1999 (čtvrtek) - Čeřovka (u samoobsluhy).

Nabídka Úřadu práce v Jičíně

Obchodní zástupce (25) Liberec 7 1999 ÚSO
Obchodní zástupce (66) Hradec Králové 7 1999 VŠ,ÚSO
Rehabilitační sestra (99) Lomnice nad Pop. 7 1999 ÚSO
Mechanik pletacích strojů (110) Nová Paka 7 1999 ÚSO,vyuč.
Pletařka (111) Nová Paka 7 1999 vyuč.
Šička ponožek (112) Nová Paka 7 1999 vyuč.
Mistr dřevařské výroby (125) Ostroměř 7 1999 ÚSO,vyuč.
Obsluha CNC stroje (128) Nový Bydžov 7 1999 ÚSO,vyuč.
Kalkulant (134) Jičín 7 1999 VŠ
Obchodní zástupce (142) Sekeřice 7 1999 ÚSO,vyuč.
Pracovník odbytu (163) Jičín 7 1999 VŠ,ÚSO
Zkušební technik (166) Jičín 7 1999 VŠ,ÚSO
Automechanik (174) Jičín 7 1999 vyuč.
Stavitel s autorizací (176) Volanice 7 1999 ÚSO
Hlavní agronom (181) Vysokoveselsko 7 1999 VŠ
Zootechnik (182) Vysokoveselsko 7 1999 ÚSO
Specialista nák. výr.dílů (183) Jičín 7 1999 VŠ
Řidič-skladník (184) Jičín 7 1999 ÚSO,vyuč.
Konstruktér-junior (186) Lázně Bělohrad 7 1999 ÚSO
Výstupní kontrolor dílců (187) Lázně Bělohrad 7 1999 ÚSO
Obráběč kovů (188) Lázně Bělohrad 7 1999 vyuč.
Obchodní zástupce (190) Jičín 7 1999 ÚSO,vyuč.
Obchodní zástupce (191) Jičín 7 1999 ÚSO,ÚSV
Učitel odborných předmětů (192) Jičín 9 1999 VŠ
Prodejce kávy (194) Praha 7 1999 ÚSO,vyuč.
Referent (195) Jičín 8 1999 VŠ,ÚSO
Konstruktér (196) Hořice v Podkr. 7 1999 VŠ
Obchodní zástupce (198) Jičín 10 1999 ÚSO,ÚSV
Prodavačka potravin (200) Jičín 8 1999 vyuč.
Učitel odb. předmětů (201) Jilemnice 7 1999 VŠ
Kuchař (202) Jičín 7 1999 vyuč.
Asistentka CK (203) Jičín 7 1999 ÚSO
Obchodní zástupce (205) Jičín 7 1999 ÚSO,vyuč.
Vedoucí obchodní skupiny (206) Jičín 7 1999 ÚSO,ÚSV
Pojišťovací poradce (207) Jičín 7 1999 ÚSO,ÚSV
Asistent vedoucího výroby (208) Jičín 7 1999 VŠ,ÚSO
Vnitř.auditor říz.jakosti (209) Jičín 7 1999 VŠ

Vysvětlivky: VŠ-vysokoškolské, ÚSO - úplné střední odborné (všeobecné) vzdělání, např. 4 1999 - možný datum nástupu v dubnu.

Informace: p.Zinecker, tel.: 0433/538 081

Cykloturistika: námět na výlet "Ostruženskou cestou"

Po asfaltce se necháme vést vpravo podél zajímavého hřebenu polí, kterému se říkávalo "Na vápenkách". projíždíme několika domky - Březinkou a dále vjedeme do obce Březina. Věnujeme pozornost prudce levotočivé zatáčce, ve které však odbočíme vpravo na štětovou cestu vedoucí k malé kapličce na konci obce. Zde se stáčíme po cestě doleva směrem západním do polí. Po pravé ruce vidíme snad největší rybník u Jičína - Ostruženský. Dojedeme až na vyústění cesty na asfaltovou silnici na počátku obce Ostružno, kterou projedeme, všimneme si krásně opraveného historického kostela sv. Kříže s "funkčními" dvojími hodinami.

Za posledními domy sledujeme krajnici a v mírném klesání zde odbočíme vpravo do louky na vyjetou cestičku vedoucí podél hřebene polí směrem východním. Cesta nás sama vede zpět k Jičínu. Nejprve objíždíme vypuštěný zarostlý rybník a po jeho hrázi se dostaneme do míst zvaných "Rybárna". U osamělého domku zahneme prudce vpravo a pěšinou dojedeme až do dolní části obce Ohaveč.

Touto projedeme přímo, neodbočujeme po asfaltce vzhůru, ale jedeme dále rovně do luk, kde nás cesta zavede do malé aleje vzrostlých vrb. Na jejím konci uhneme vlevo a mírně stoupáme až na křižovatku s širší polní cestou. Zde opět doprava, kde se po několika metrech ocitáme na vrcholu hřebenu, z něhož je krásný pohled na celé údolí Poráku a dále na Veliš, Loretu a Sv. Annu.

Zpět se vracíme tak, že jedeme po cestě dolů, poli ve směru jižním, tedy k Veliši, přijedeme do Březiny na počátek naší cesty, po které se vracíme zpět do Jičína.

Náročnější cyklisté mohou na hřebenu polí odbočit vlevo směrem severním a po cestě dojedou na křižovatku u "Pětky" na počátku Holína, který mohou projet a tudy se vracet do Jičína.

(Pka)

Vznik a vývoj turistiky v Jičíně IV.

Z dosavadního přehledu vyplývá, že hlavní zájem turistů byl soustředěn na rozvoj turistického ruchu v Prachovských skalách, kde jejich činnost skončila po zabavení majetku Schliků. V únoru 1947 bylo rozhodnuto o sjednocení celé tělovýchovy a KČT byl začleněn do Sokola, čímž došlo k ochabnutí spolkové činnosti. Sokolské družstvo Vzlet převzalo turistický majetek a klesl počet nocleháren KČT. Péče o turistiku se dostala mezi ostatními složkami tělesné výchovy na okraj. V roce 1952 se začíná s orientačním závodem tříčlenných hlídek, organizují se školy pro instruktory turistických orientačních závodů, začínají zápočtové cesty, zavádí se odznak "Turista ČSR" a výkonnostní třídy v turistice. V roce 1953 se okresního kola orientačního závodu zúčastnilo z Jičína 35 hlídek. Po odborné stránce řídila činnost oddílu ústřední sekce turistiky. Pro léta 1954 a 1955 je turistika zařazena mezi čtyři preferovaná odvětví tělesné výchovy. K novým formám činnosti přibývá organizace turistických srazů. V roce 1957 začíná akce 100 jarních kilometrů, která se stala tradicí. V tomto prvním roce získal Jičín 50 odznaků. Ještě v průběhu téhož roku došlo k ustavení Československého svazu tělesné výchovy a vzniklé okresní odbory turistiky při něm pracovaly do r. 1960. Z Jičína to byl Josef Louda, František Šalda, na úrovni kraje opět Josef Louda a JUDr. Zdena Šťastná.

Koncem šedesátých let vzniká nová forma pěší turistiky, a to dálkové pochody. V roce 1966 vznikl v Jičíně první ročník dálkového pochodu Českým rájem - Putování za Rumcajsem. Z tohoto období nemáme žádnou dokumentaci. Až od roku 1972 je vedena kronika odboru turistiky. Z ní se dovídáme, že vzorný kolektiv ČTO III. stupně měl 33 členů, jeho předsedou byl Ladislav Jetel a vedoucím mladých Jiří Holan, po něm Radmila Svěráková. Z činnosti připomínáme zimní přechody hor, plnění odznaku ČR, akce 100 jarních km a pořádání soutěží pro děti - např. poznávání rostlin, první pomoc, stavba stanu, odhad vzdálenosti apod. Turistika tak převzala některé zásady zakázaného skautinku. Turistická mládež se zúčastňovala akcí a soutěží, pořádaných Turistickými oddíly mládeže (TOM).

V kronice je první zmínka o Putování za Rumcajsem ze VII. ročníku 1973. Společný start pochodu na 55 a 30 km byl u Husova pomníku a zúčastnilo se 1258 platících pochodníků. Vzácným hostem pochodu byl spisovatel Václav Čtvrtek a na fotodokumentaci je zachycen u ohníčku nad hradem Pařez. Závěrem pochodu byl vyhlášen nejlepší Rumcajs a Manka.

V roce 1973 se uskutečnil první tajný dvoudenní výlet spojený s taneční zábavou. Oblíbené tajné výlety na konci turistické sezóny pokračovaly pod vedení L. Jetela až do jeho smrti r. 1982. Tradice společných startů "pochodu Rumcajs" s vyhlašováním nejlepších masek pokračovala až do roku 1978. Nevýhodou byl vysoký pohyb účastníků v přírodě ve stejnou dobu. Tak, jak stoupala obliba dálkových pochodů, narůstal počet jejich účastníků a společné starty přešly na průběžné a byly zařazeny i kratší trasy včetně dětských.

V roce 1977 byl požádán výtvarník Radek Pilař o návrh na památní list pochodu. Od té doby pokračuje předávání barevných diplomů s jeho postavičkami Rumcajse, Manky a Cipíska. Nejvyšší počet účastníků, a to 10 831 lidí, byl v roce 1982 a stal se tak v tomto roce nejmasovějším hned po pochodu Praha - Prčice. V dalších letech počet účastníků kolísal v závislosti na počasí. Snad nejnižší počet, a to 891, byl v roce 1992. Běžně se pohybuje v rozpětí 1200 až 2500 lidí. V roce 1999 stoupl na 3818.

Eliška Rytířová, KČT Jičín

Cyklistická horská časovka Lázně Bělohrad - Zvičina

Pro závodníky byla připravena náročná horská časovka dlouhá 27,5 kilometru (s převýšením 600 m) na trati Lázně Bělohrad - Zvičina. Trať vedla přes Bělou u Pecky, Pecku, Vidonice, Horní a Dolní Brusnici, Bílou Třemešnou a Třebihošť.

Závodů se zúčastnilo ve čtyřech věkových kategoriích celkem 125 závodníků starších třiceti let. Ze zástupců našeho okresu se nejlépe dařilo Jiřímu Černému, který v kategorii D obsadil krásné druhé místo. Pěkného umístění dosáhli i další reprezentanti jičínské Sagity - Zdeněk Matějka, který dojel ve stejné kategorii na místě osmém, Ivan Pírko (kat. C - 13. místo) a Jiří Šaml (kat. C - 14. místo).

Závody byly bezchybně uspořádány ke spokojenosti všech účastníků. Poděkování patří nejen pořadatelům, ale také Městskému úřadu Lázně Bělohrad, který převzal nad závodem záštitu i Kulturnímu domu ČSAD Lázně Bělohrad a chatě na Zvičině, kde bylo pořadatelům a závodníkům poskytnuto nezbytné zázemí.

Výsledky cyklistické časovky

(uvedeni jsou vždy první tři závodníci v pořadí a dále pak reprezentanti našeho okresu).

Kategorie A (30 až 40 let - 29 startujících):

1. Radim Cipra - Kooperativa Liberec (48:10,63), 2. Josef Mareček - Cyklo Kern (49:16,95), 3. Roman Kupka - CTC Fort Staving (49:58,02), 25. František Buřil - TJ Lázně Bělohrad (59:27,75), Petr Šubr - TJ Lázně Bělohrad (59:30,61).

Kategorie B (41 až 50 let - 32 startujících):

1. Ivan Bohatý - Kooperativa Liberec (49:43,76), 2. Jiří Šťastný - AMS Kerda (50:13,18), 3. Jiří Vonka - AMS Kerda (51:41,66).

Kategorie C - (51 až 60 let - 41 startujících):

1. František Charvát - Kooperativa Liberec (51:10,92), 2. Josef Hanousek - Trisport Ústí nad Labem (52:14,31), 3. Otakar Pollner - Bencar (52:24,25), 13. Ivan Pírko - Sagita Jičín (56:25,35), 14. Jiří Šaml - Sagita Jičín (56:46,30), 33. Zdeněk Kubánek - Sagita Jičín (1:06:37,37).

Kategorie D - (61 let a více - 23 startujících):

1. Petr Bauer - AMS Kerda (56:54,32), 2. Jiří Černý - Sagita Jičín (59:29,31), 3. Zdeněk Karásek - Slavie Karlovy Vary A (59:49,02), 8. Zdeněk Matějka - Sagita Jičín (1:01:42,72).

(vom)